Narychlo naplánovaný výlet, vecpaný mezi jiné plány, uvolnění se z rodinné oslavy.
Cesta na Slovensko na svatbu.
Raději již o den dřív, ať poznáme blavskej najtlajf. Že je Blava mrtvá? Ale kdeže!
Ranní páteční bus od student agency, v Prešpurku o půl dvanácté. Ubytování v centru, v Michalské ulici (to je taková bratislavská obdoba Karlovy ulice...) Rychlý návrat na nádraží a bus do Smolenic. 17 kilometrů Malými Karpaty. Hledání tatranského expresu. Bohužel neúspěšně. Možná s GPS navigací bychom ho našli. Ale bůhví. Třeba už tam není... :-/
Večer návrat do Blavy a poznávání večerního ruchu. Všude živo! Proudy mladejch lidí ulicema. Spousta turistů, ale v centru i spousta Slováků, na což Pražák není zvyklý (kdy pak si tak sednete do hospody na Příkopech?) Báječně lahodné víííno!
Asi na třetí restaurační zastávce, na zahradě rokového klubu Music Galerry u Dežmára, jsme poznali dva kluky, vytáhli nás na cestu do nějakýho super klubu. Cestou jsme se ale přidali k jiné dvojici a vystoupali s nimi na hrad. Sezení na dlažbě, pití šáňa a kecání až skoro do svítání.
Při usínání v hotelu o půl páté jsme byli usnuli tak rychle, že jsme si ani nestihli uvědomit hluk a hospodské veselí na neutichající Michalské ulici.
V sobotu jsme samozřejmě nebyli v dobré formě. Museli jsme se však překonat kvůli svatbě přátel, kterou jsme hodlali ten den absolvovat. Spánkový deficit se zde pak projevoval, ale ovládli jsme se a hojně oslavovali!
Slováci jsou ohromě fajn, přátelští a pohostinní lidi. Už se těším na další návštěvu!
Cesta na Slovensko na svatbu.
Raději již o den dřív, ať poznáme blavskej najtlajf. Že je Blava mrtvá? Ale kdeže!
Ranní páteční bus od student agency, v Prešpurku o půl dvanácté. Ubytování v centru, v Michalské ulici (to je taková bratislavská obdoba Karlovy ulice...) Rychlý návrat na nádraží a bus do Smolenic. 17 kilometrů Malými Karpaty. Hledání tatranského expresu. Bohužel neúspěšně. Možná s GPS navigací bychom ho našli. Ale bůhví. Třeba už tam není... :-/
Večer návrat do Blavy a poznávání večerního ruchu. Všude živo! Proudy mladejch lidí ulicema. Spousta turistů, ale v centru i spousta Slováků, na což Pražák není zvyklý (kdy pak si tak sednete do hospody na Příkopech?) Báječně lahodné víííno!
Asi na třetí restaurační zastávce, na zahradě rokového klubu Music Galerry u Dežmára, jsme poznali dva kluky, vytáhli nás na cestu do nějakýho super klubu. Cestou jsme se ale přidali k jiné dvojici a vystoupali s nimi na hrad. Sezení na dlažbě, pití šáňa a kecání až skoro do svítání.
Při usínání v hotelu o půl páté jsme byli usnuli tak rychle, že jsme si ani nestihli uvědomit hluk a hospodské veselí na neutichající Michalské ulici.
V sobotu jsme samozřejmě nebyli v dobré formě. Museli jsme se však překonat kvůli svatbě přátel, kterou jsme hodlali ten den absolvovat. Spánkový deficit se zde pak projevoval, ale ovládli jsme se a hojně oslavovali!
Slováci jsou ohromě fajn, přátelští a pohostinní lidi. Už se těším na další návštěvu!
Žádné komentáře:
Okomentovat