Máme za sebou vánoce. Tři dny volna, které letos vyšly vlastně jen na jeden den volna, kvůli kterým lidi dělaj cavyky pomalu půl roku předem. Pro někoho požitek, pro někoho vopruz. Já jsem cynik. Takže mě to moc netankuje.
I přes svůj přístup k těmto tradicím a oslavám jsem v sobotu, ve štědrý den, při návštěvě hřbitova dostala chuť navštívit kostel. Jen tak přijít, nadejchat se toho studenýho kostelního vzduchu, zastavit se, sednout si a chvíli jen tak čumět. Přepnout se, zpomalit, zamyslet se... Že i já, ateista jak řemen, smeknu před tou zpropadenou institucí. Prostě jsem na to měla ten den chuť. Z břevnovského hřbitova jsem tedy seběhla dolů ke klášteru, k té bazilice (nevím, kterého svatého) a ve štědrodenní dopoledne jsem chtěla najuknout do toho krásného obrovského kostela. A dynk! Zamčeno! Nepremáváme!
Jak je to možný?! Největší svátek týhle církevní bandy, a oni si na něj klidně zavřou! Podle mojí logiky by měl kostel po celé vánoce a i před nimi a po nich otevřen dokořán celej den! Den otevřenejch dveří! A celý dny by se mělo v kostelech hrát a zpívat, ať přilákají kolemjdoucí široko daleko. Ať se můžou duchovně povznést všichni, i my bezvěrci, kteří ten den dostanou chuť. A nechce se jim harcovat někam až na půlnoční. (na které jsem jednou byla ve Zlíchovském kostelíčku a která mě tak zklamala, že jsem si řekla, už nikdy více!)
Zkrátka a dobře - párkrát ve svém životě jsem dala pánubohu šanci přesvědčit mě o tom, abych mu uvěřila. Každou svou šanci totálně promarnil.
Hlavně, že chtějí zpátky všechen zabavený majetek - a přitom fungují takhle? Mají na vánoce zamčeno!? Ať si pámbíčkáři trhnou ploutví!
I přes svůj přístup k těmto tradicím a oslavám jsem v sobotu, ve štědrý den, při návštěvě hřbitova dostala chuť navštívit kostel. Jen tak přijít, nadejchat se toho studenýho kostelního vzduchu, zastavit se, sednout si a chvíli jen tak čumět. Přepnout se, zpomalit, zamyslet se... Že i já, ateista jak řemen, smeknu před tou zpropadenou institucí. Prostě jsem na to měla ten den chuť. Z břevnovského hřbitova jsem tedy seběhla dolů ke klášteru, k té bazilice (nevím, kterého svatého) a ve štědrodenní dopoledne jsem chtěla najuknout do toho krásného obrovského kostela. A dynk! Zamčeno! Nepremáváme!
Jak je to možný?! Největší svátek týhle církevní bandy, a oni si na něj klidně zavřou! Podle mojí logiky by měl kostel po celé vánoce a i před nimi a po nich otevřen dokořán celej den! Den otevřenejch dveří! A celý dny by se mělo v kostelech hrát a zpívat, ať přilákají kolemjdoucí široko daleko. Ať se můžou duchovně povznést všichni, i my bezvěrci, kteří ten den dostanou chuť. A nechce se jim harcovat někam až na půlnoční. (na které jsem jednou byla ve Zlíchovském kostelíčku a která mě tak zklamala, že jsem si řekla, už nikdy více!)
Zkrátka a dobře - párkrát ve svém životě jsem dala pánubohu šanci přesvědčit mě o tom, abych mu uvěřila. Každou svou šanci totálně promarnil.
Hlavně, že chtějí zpátky všechen zabavený majetek - a přitom fungují takhle? Mají na vánoce zamčeno!? Ať si pámbíčkáři trhnou ploutví!
Žádné komentáře:
Okomentovat