Dnes jsem zjistila jednu velkou věc. Silně pochybuji o tom, že se vůbec někdy budu schopna stát MATKOU.
Právě mám totiž za sebou víkend ve znamení návštěvy mé ani ne tříleté neteře, která u nás spala, ale hlavně pekelně řádila. Po tomto víkendu jsem naprosto vyčerpaná. Milá slečinka vstává v 6, bez okolků všechny okolo sebe vzbudí a začne vyprávět o Pejskovi a Kočičce, jak vařili dort. Ještě je noc? Nezájem. Bude se vstávat. A pomáhat babičce v kuchyni. A kdo tu spoušť připomínající konec světa uklidí? No slečna určitě ne.
A to je vlastně pořád ještě velmi hodné dítě. Mohlo by to být milionkrát horší. A její máma, utahaná, je ráda, když ji může na jeden večer odložit k nám a odfrknout si.
A potom tu máte ten typ matek, které při mateřské vystudují vysokou školu nebo napíší doktorát. Které se chlubí, že i s třemi malými dětmi dostanou vždy takovou práci, kterou chtějí. Jak se to dělá? Mě jedno jediný batole, i jen na den půjčené, zaměstnává natolik, že si ani neumím představit, kdy bych si přečetla noviny, natož se učila na zkoušky. Asi nejsem dokonalá. Nebo ty úžasné matky mají děti, které můžete posadit k televizi a máte od nich klid (ne děti, které jsou zvídavé a chtějí všechno prožívat s vámi a všechno si také zkusit).
Vzhledem k tomu, že já jsem v dětství své drahé rodiče trápila šíleně, je mi zcela jasné, že se mi to vrátí na mých vlastních dětech. O to víc se mateřství děsím.
Ještě si počkám aspoň deset let. (a pak se uvidí :-D )
Právě mám totiž za sebou víkend ve znamení návštěvy mé ani ne tříleté neteře, která u nás spala, ale hlavně pekelně řádila. Po tomto víkendu jsem naprosto vyčerpaná. Milá slečinka vstává v 6, bez okolků všechny okolo sebe vzbudí a začne vyprávět o Pejskovi a Kočičce, jak vařili dort. Ještě je noc? Nezájem. Bude se vstávat. A pomáhat babičce v kuchyni. A kdo tu spoušť připomínající konec světa uklidí? No slečna určitě ne.
A to je vlastně pořád ještě velmi hodné dítě. Mohlo by to být milionkrát horší. A její máma, utahaná, je ráda, když ji může na jeden večer odložit k nám a odfrknout si.
A potom tu máte ten typ matek, které při mateřské vystudují vysokou školu nebo napíší doktorát. Které se chlubí, že i s třemi malými dětmi dostanou vždy takovou práci, kterou chtějí. Jak se to dělá? Mě jedno jediný batole, i jen na den půjčené, zaměstnává natolik, že si ani neumím představit, kdy bych si přečetla noviny, natož se učila na zkoušky. Asi nejsem dokonalá. Nebo ty úžasné matky mají děti, které můžete posadit k televizi a máte od nich klid (ne děti, které jsou zvídavé a chtějí všechno prožívat s vámi a všechno si také zkusit).
Vzhledem k tomu, že já jsem v dětství své drahé rodiče trápila šíleně, je mi zcela jasné, že se mi to vrátí na mých vlastních dětech. O to víc se mateřství děsím.
Ještě si počkám aspoň deset let. (a pak se uvidí :-D )
Žádné komentáře:
Okomentovat